Řeším to přesně opačným způsobem. Podporuji děti tam, kde vidím, že jsou silné v kramflecích. Když vím, že se dítě bude za rok hlásit na uměleckou školu a už roky je činné v divadelním klubu, přijde mi jako naprostý nesmysl lpět na fyzice, která toto dítě vrcholně nebaví. Naopak nechám takové dítě makat na češtině a jiných jazycích, pro které má cit. O to víc takové dítě čte a píše. Předměty jako je fyzika proto v tomto konkrétním případě probíráme okrajově a neděláme z nich vědu.
Obecně se snažím každé dítě motivovat tam, kde vidím, že má úspěch. Baví tě jazyky? Pojď je dělat nad rámec ŠVP, neomezuj se a makej. Chceš na gymnázium a zajímají tě vlastně všechny předměty? V pořádku, budeme pracovat na všem intenzivně. U druhostupňových dětí velmi lpím na kritickém myšlení a umění tvořit si vlastní názor, poznámky, nebo vypisovat důležité informace z mluveného textu. Často hovořím na nějaké téma (i v cizím jazyce) a nechám je potom danou problematiku shrnout do pár vět a ohodnotit.