Soukromá základní škola Plzeň

Alternativní vzdělávání pro děti 6 - 15 let (1. - 9. ročník ZŠ)

Pro školní rok 2025-26 je skupina naší školičky již naplněna.
Děkujeme Vám za zájem.

Naše vize

Vize neziskového spolku Katčenka a odlišnosti od běžných vzdělávacích zařízení

Spolek jsem založila za účelem sdružování dětí na individuálním vzdělávání (IV). Zpočátku jsem děti na IV sem tam něco doučila při mojí mateřské dovolené. Za dob covidu ke mně na doučování jezdilo čím dál tím více dětí. Proto jsem se spolu s manželem rozhodla založit spolek, abychom se mohli dětem věnovat, sdružovat je, učit je nejrůznějším dovednostem, případně je připravit na pravidelné školní přezkoušení. Ráda v dětech buduji pocit jistoty, sebevědomí. Baví mě děti motivovat a podporovat je v tom, v čem vynikají. Známky, ani jiné hodnocení se u nás nekonají. Chyby jsou vítané, protože chybami se člověk učí.

Pokud bych měla shrnout pár základních odlišností naší školy od běžného vzdělávacího zařízení, jsou to především tyto body:

  • 1.Žádný stres a nutnost pravidelné docházky. Dítě může pracovat po své ose a jezdit jen na doučování nebo na konzultace.
  • 2.Netlačíme na výkon, prioritou je, aby dítě samo chtělo umět a vědět. Každé dítě má své tempo. A každé dítě je zvídavé, dokud ho nesemele klasický systém vzdělávání.
  • 3.Podporujeme dítě v tom, co mu jde. Tam se snažíme rozvíjet dovednosti a vzdělávat se nad rámec požadovaných programů. Naopak tam, kde se dítě trápí, bereme jen nezbytné základy.
  • 4.Pracujeme v blocích. U nás nezvoní. Snažíme se všechny informace provázat mezi několik „předmětů“ a poskytnout tak ucelený přehled o dané problematice.
  • 5.Ve škole nememorujeme mraky dat a informací bez hlubšího užitku, ale chceme pochopit a rozumět.
  • 6.Velkou část vzdělávacího programu zpracováváme projektově a díla zakládáme do šanonů.
  • 7.Učíme se i venku. Jakmile rozkvetou kaštany, snažíme se výletovat, fotit, sbírat květiny (zakládat herbář), pozorovat hmyz, užívat si pohyb.
  • 8.Známky? Zbytečnost. Občas ozdobíme sešit smajlíkem, nebo slovním komentářem.

Recenze

Martin Kotouč, rodič

Naše 2 holky (14 a 11 let) studují u Kačky již 2 roky a jsou nadšené. Nejen, že se dozvídají mnoho zajímavých informací podaných příjemnou nenásilnou formou, ale také chodí do přírody, sportovat a na občasné výlety za českou historií a kulturou (Praha, Plzeň, ...). Ptali jsme se s ženuškou, zda se chtějí vrátit do státní školy a obě se zhrozily, že "to ani náhodou"!  Zkoušky od oficiální zástupkyně českého školství probíhají tuším 2x ročně a není to žádná "stresovka", jedná se o ukázání sešitů a vytvořených prací za půlrok a povídání si o tom. 

Kačka je komunikativní i k nám rodičům, vymýšlí a okamžitě realizuje pěkné originální projekty, také se vrací ke krásným českým tradicím (odpolední-večerní posezení u májky s přeskakováním ohně, ...). Děti si s Kačkou užily lyžařský týden, rozšířený víkend na raftech na Vltavě, letní tábory, ... Krásné je, že svou paní učitelku považují za kamarádku a mají k ní uctivý vřelý vztah. ... Jistě, že doma někdy se vzdorem řeknou: "Ta si to na nás zase vymyslela.", ale i to k pubertě patří :-). Kačko díky, táta Martin.

Recenze 1

Pavla Hofmanová, rodič

Po dvou a půl letech beru přítomnost Toma ve skupině jako obrovský přínos. Kačka dokáže děti zaujmout svým osobitým výkladem a obrovskou energií. Provází děti veškerými tématy, které se v běžné škole mnohdy ani neobjeví. Předměty vzájemně šikovně prolíná a spojuje. Intuitivně zařazuje předměty podle pozornosti dětí. Když je hezky, učí se venku, chodí do přírody, kde mají různé úkoly a zároveň pohyb na čerstvém vzduchu. Děti jí důvěřují,  nebojí se zeptat na cokoli je zajímá a často se svěřují nejenom se svými problémy ale i radostmi. Děti nedostávají známky ale slovní hodnocení, takže žádné stresy. Každý se rád učí ve vlastním zájmu. Jako rodiče jsme šťastní za naše spokojené dítě.

Jediná věc: Kačenka neumí odpočívat a je potřeba jí to připomínat :-*

 

Recenze 3

Vojtěch Sýkora, 14 let

Na individuálu jsem od 5. třídy, tím pádem jsem tu už čtvrtým rokem a kompletně mi to změnilo život. Všechny ty stresy z klasické základní školy, jakou jsou nervy před testem, nebo že něco nebudete umět, tady nejsou. Žádné písemky, žádné zkoušení, přesto se vzděláváme intenzivně a vím, že vědomosti mám. Jsem rád, že něco takového můžu prožívat.

Aktuality

Katčenka (alternativní základní škola Plzeň) - Letní tábor 2024

Letní tábor - srpen 24

V srpnu jedeme na Šumavu. Jupí, čerstvý vzduch a zážitky volají. Tábor organizujeme hlavně proto, abychom se na sebe před začátkem školního roku naladili a na první den školy se těšili o to víc. Jezdí s námi ale i děti, které se v KATČENCE nevzdělávají. Takže máš-li čas a chuť, pojeď s námi! Budeš mít vzpomínky na celý život. 

Katčenka (alternativní základní škola Plzeň) - Školní focení pro rok 2023/24

Školní focení pro rok 23/24

A je to tady, konec školního roku. Zamačkávám slzičku, bude se mi stýskat, ale prázdniny volají a uvidíme se zas v září! Ba nééé, vlastně v srpnu na táboře. Tak ahoj léto, ahoj prázdniny :). 

Katčenka (alternativní základní škola Plzeň) - Drogám říkáme NE!

Drogám říkáme NE!

Velmi dobře si uvědomujeme problematiku drog a jejich zneužívání mezi mladými lidmi i dětmi. Proto jsme vyrazili na přednášku a bylo to super. Dozvěděli jsme se mraky zajímavostí a utvrdili se v tom, že drogy zkoušet nechceme. Nikde a nikdy. 

Novinka

Vltava 2024

Protože naše skvělá studentka Silvína úspěšně složila zkoušky na vysněnou střední školu (zdravotnické lyceum), zorganizovala jsem rozlučkovou akci pro ni a pro ostatní spolužáky. Nejeli jsme v plném počtu, ale akce se zadařila a rozhodli jsme se, že sjezd Vltavy bude každoroční školní tradicí. 

Tak ahóóój!

Katčenka (alternativní základní škola Plzeň) - Výlet do Prahy

Praha

Občas i do nějakého toho velkoměsta zajedeme. Tentokrát jsme si v Praze vybrali Vyšehrad. Chtěli jsme si projít místní hřbitov a podívat se, jaké známé osobnosti jsou zde pochované. V loňském roce jsme navštívili klasické historické město a galerii Mánes s výstavou renesance. Do Prahy jezdíme pravidelně, ale vždy někam, kde jsme ještě nebyli. Postupně tu naši matičku stověžatou důkladně poznáváme :).

Nejčastější dotazy

Jak vypadá projektová výuka a co je portfolio?

Projektová výuka je forma získávání informací, kdy si dítě hraje na „detektiva“ nebo „rešeršistu“ a snaží se o daném tématu najít co nejvíce skutečností a zajímavostí. Ty pak zpracovává do uceleného díla. Přidává obrázky, kresby, popisky. Vlastně se tak stává odborníkem na zadanou problematiku. Často pak vypracované projekty nechávám děti odprezentovat před zbytkem kolektivu, aby získávaly dovednosti mluvit před ostatními, a hlavně aby byly schopné odpovídat na všetečné otázky ostatních dětí.

Portfolio si můžete představit jako šanon plný témat, která jednotlivé děti zajímají. Jsou v něm různé kvízy z dějepisu, slepé mapy ze zeměpisu, herbáře, vlastnoručně tvořené encyklopedie, obrázky, vstupenky do muzeí s popisky toho, co dítě na daném místě vidělo, cizojazyčné projekty na nejrůznější témata, překlady písní, zpracované novinové články, světové zajímavosti, historické události, které dítě zaujaly a mnoho dalšího. K portfoliu máme ještě na každý předmět pracovní sešity, učebnice a klasické sešity. Naše výuka je tak kombinací všech možných výukových forem dohromady. Snažím se dětem látku zpestřit a zohlednit vždy jejich aktuální stav. Když jsou plně soustředěné, makáme na nové látce, když jsou naopak unavené, vybíráme témata podle jejich preferencí. Pracujeme efektivně.

Další dotazy...

kacka

O mně

img 2Jmenuji se Kateřina a celý život se pohybuji mezi dětmi. Už od svých osmnácti let jsem jezdila jako vedoucí na nejrůznější tábory a byla dětem starší kamarádkou a společnicí. Hlídala jsem známým jejich ratolesti, pomáhala ve školce i na kroužcích. Během každé akce, kde bylo více dětí pohromadě, jsem jimi byla obklopena a vlastně mně to tak vyhovovalo. S dětmi si rozumím lépe než s dospělými. Ráda pro ně vymýšlím zábavu, které se potom i já osobně účastním. Miluju jejich šťastné, natěšené obličeje.

Už od základní školy jsem měla v oblibě učení a do školy jsem chodila velmi ráda. Všichni mi říkali, že bych se měla stát učitelkou, ale já v tom tehdy (ani později) neměla úplně jasno, protože mi nevyhovoval vzdělávací systém. Na gymnáziu mě chytla vedle literatury především psychologie a já si doma předčítala Freuda Junga i jiné osobnosti psychologie a studovala jejich pohled na problematiku lidského bytí. Byla jsem fascinovaná a lidská psychika mi přišla naprosto úžasná a těžce nedozkoumaná. Proto jsem se rozhodla jít po gymnáziu na pedagogickou fakultu obor tělesná výchova a psychologie. Moje velké zklamání z vysokého školství mi dalo prvně poznat hluboké depresi. Neviděla jsem v ničem smysl a topila se ve tmě, ze které se mi nedařilo najít cestu ven. Roční stáž v Londýně měla můj život nakopnout a alespoň na rok přerušit ten nesmyslný proces vysokoškolského vzdělávání. Londýn byl náročný, protože jsem tam byla rok naprosto sama. Ovšem přinesl mi poznání jiné formy vzdělávání (více praktické) a já se domů vrátila odhodlaná studium i přes velký odpor dokončit. Přece bych nezahodila čtyři roky přemáhání se bez zdárného výsledku. Říkala jsem si, že ten poslední rok do státnic už nějak doklepu.


Osud mi ale do života po návratu z Londýna přivedl mého muže a o půl roku později i neplánované těhotenství, a tak byly moje plány na pedagogické fakultě zpečetěny. Studium jsem ukončila. Po pár měsících od porodu jsem si podala přihlášku na vysokou školu do Prahy, kde nabízeli kombinované studium a dodělala si tak bakalářské vzdělání v oboru sociální a mediální komunikace. Poté jsem nastoupila do práce postupně jako asistentka, obchodní zástupce, nákupčí a konečně jako marketingový vedoucí. Všechny pozice mě svým způsobem bavily, ale stále jsem věděla, že to není to pravé povolání/poslání pro mě.